elektronická homilie XXXIV. neděle
SLAVNOST JEŽÍŠE KRISTA, KRÁLE
Bratři a sestry,
svátek dnešní neděle – Ježíše Krista Krále zavedl pro univerzální Církev papež Pius XI. svou encyklikou Quas Primas v roce 1925, jako reakci na měnící se poměry tehdejší společnosti, kdy se na jedné straně rozpadal na začátku 20. století feudální společenský i mravní řád, kterého na druhé straně začaly nahrazovat dva nejzrůdnější filozofické systémy nacionálního a bolševického socialismu, s kterými se lidstvo dodnes nevypořádalo. Hlavní smysl počinu tohoto papeže byl poukaz na Kristovo království víry a lidských srdcí a všeobecné vlády Ježíše Krista nad tímto světem, jeho právo svět soudit. Žádný politický ani společenský systém na světě pak nemá právo rozhodovat o věcech, které jsou vyhrazeny toliko záležitostem Krále.
Jeho soud je soud lásky a je daleko lepší, než lidské ideové systémy bez Boha. Soudí člověka proto, že sám šel předem jeho cestou utrpení vzal na sebe hříchy lidí, a umřel za každého, každého tedy bude soudit. Povinností každého křesťana je šířit Kristovo království uprostřed pozemského světa a života a odvinout z toho rozhodnutí v důležitých věcech člověka. Existuje totiž typ střelné modlitby, kterému se říká vzbuzení Boží přítomnosti. Spočívá v tichém uvědomění všudypřítomnosti Krále, zejména ve všem utrpení i lidském díle a spojení s ním lze probudit modlitbou. Známe také invokaci modlitby Páně: Přijď Tvé království...
Nejvíc rozhodující pro úsudek víry je ovšem osobní setkání s Králem lidských srdcí, tedy s živým Bohem, na jehož základě vzniká víra.
Pontský Pilát byl pohan a Bůh mu přisoudil úlohu zástupce tehdejšího pozemského císaře. On z pozice moci reprezentoval právě onu světskou soudní justici, rozhodující v budoucnu nad životem a smrtí jednotlivých lidí, kdy ovšem pravda, která by mohla výrok zvrátit bude v dějinách často zrelativizována.
Slovo Král znamená v Písmu svatém christologický mesiášský titul, náležící pouze Ježíši Kristu, který přichází jako Mesiáš, zachraňující svůj lid od hříchu. V evangeliu dnešního svátku se setkávají oba králové a vladaři tak jak jsou, Pilát jako bezmocný vězeň své vladařské moci. Ježíš jako Král všech králů jako Mesiáš chvilku před svou výkupnou smrtí odhaluje vůli krále Nejvyššího, aby žádný kdo v Něho věří nezahynul, ale měl život věčný. Kéž bychom pamatovali na tato slova když budeme tyto skutečnosti dnešního svátku vstřebávat a rozjímat o nich.
Katolický křesťan setkání se svým králem deklaruje a prožívá zásadně skrze přijímání svatých svátostí. Kéž bychom vždy, když nastavujeme čelo, nebo své dlaně, nebo otevíráme svá ústa a klekáme na svá kolena, mysleli na to že se setkáváme se svým Králem a Králem svého života a své víry.
Amen
P. Miloslav Paclík