Bratři a sestry,

po týdnu církevního Silvestra, kdy nám Písmo svaté poukazuje na konec toho světa, jak ho známe, i pozemského života, který jednoho dne ukončí okamžik smrti, Boží slovo zdůrazňuje na začátku adventního času, uprostřed všech změn a otřesů života, Hospodinovu blízkost.

Pán Ježíš čtenáři evangelia a posluchačům Slova netají, že nadejde konec tohoto světa, ale je to právě otázka víry v Boha, kdy každého ujišťuje Trojjediný Bůh, že je blízko. To jest smysl adventu, uvědomit si, že Ten, který nás jednou bude soudit, je celý náš život v bezprostřední blízkosti všeho co děláme. On to potvrzuje ohlášením svého několikanásobného příchodu k člověku, a Církev nám to připomíná liturgickým obdobím Adventní a Vánoční doby, kdy říká, že Ten, který udává smysl všemu, co děláme a prožíváme, to chce prožívat s námi.

Velice důležitým krokem adventu je pro člověka uvědomění si toho, Kdo je ten, který k nám přichází a proč a odkud přichází. Svatý Bernad to totiž svěřuje v kázání věřícím: Církev by totiž jistě neslavila Advent ani Vánoce s takovou vážností, kdyby Ten, na kterého čeká neskrýval v sobě tak veliké tajemství. A proto nás i Církev vyzývá k dobrému počinu adventu, tím je Svátost pokání. Jednou děti slyšely od svatého otce jasnou větu před Vánocemi: „musíte se ale vedle modlitby i vyzpovídat, abyste mohli přijmou Pána ve Svatém Přijímání“. Krásná katechetická slova povzbuzení bychom již dnes mockrát neslyšeli. Ale je v nich ukrytá i podobnost pro život dospělých. Musíte se každodenně sami přicházejícímu zodpovídat, abyste Ho mohli jednou přijmout plnohodnotně, až k vám přijde. A to platí pro každého.

Hospodin podle dnešního žalmu ukazuje hříšníkovi cestu, a to je nejlepší činnost, kterou člověk vlastně potřebuje.

Zahleďme se dnes na Tu, která do Adventu nerozdílně patří. Matka Páně je naše naděje, která nám pomáhá připravit se. Ona sama nejintenzivněji očekává příchod Syna a veškeré její myšlenky směřují k Tomu, který přijde do Betléma. Vezměme si z ní příklad a usebraně, jako Ona můžeme utříbit věci svého života natolik, aby v nich zůstalo jen to, co se líbí Pánu.

Amen

P. Miloslav Paclík